Franklin, Benjamín (1706-1790) Americký státník, diplomat, vědec a esejista. Franklin, pokládaný za jednoho z otců-zakladatelů, byl členem kontinentálního kongresu a delegátem v ústavodárném shromáždění. Před revolucí sloužil jako náměstek ministra pošt, byl členem zákonodárného sboru v Pensylvánii a zástupcem amerických kolonií v Anglii.
Během války za nezávislost zastupoval Ameriku ve Francii. Již v dřívějších letech si dobyl značný věhlas svými vědeckými experimenty, především s elektřinou, a svými vynálezy užitečných přístrojů. Zbohatl z vydavatelské činnosti a redigoval noviny Pensylvania Gazette. Napsal nespočet úvodníků, esejů a pamfletů o politice, ekonomice, vědě, morálce a sebezdokonalování. Pod pseudonymem Richard Saunders po více než dvacet let vydával Almanach ubožáka Richarda (Poor Richard' s Almanack) s informacemi o vědě a technologii a četnými, jemu připisovanými morálními aforismy, jichž však nebyl autorem. Ve své široce známé Autobiografii (Autobiography, 1788-89) představuje Franklin svůj život a intelektuální, společenský a morální vývoj.
Franklinovy rozmanité myšlenky a doporučení získávají jistou ucelenost jako široká politická teorie, jsou-li posuzovány na základě ideje společenské evoluce a POKROKU, kterou neustále obhajoval. Odmítal formální křesťanské dogma, ale ve vesmíru viděl řád. Člověk se pomocí rozumu a zkušenosti dovídá o přírodě, společnosti i sobě samém a měl by tuto znalost použít ke zlepšení své situace.
Aby mohlo k takovému zlepšení dojít, musí existovat svoboda vyznání, projevu a tisku, a ekonomické možnosti, které se nejlépe vytvářejí územní expanzí a volným trhem.
V těchto Franklinových názorech je implicitně obsaženo, že lidé jsou si rovni. Kritizoval bohaté i britskou aristokracii pro její intelektuální a politické nároky. Dával přednost prostému rozumu a praktickým znalostem, které ve svých publikacích zpřístupňoval všem lidem. V zájmu povzbuzení produktivity a společenské harmonie, nutných k dosažení nejvyšší životní úrovně, nabádal lidi k pěstování třinácti ctností: střídmosti, mlčenlivosti, řádu, rozhodnosti, skromnosti, píle, upřímnosti, spravedlnosti, sebeovládání, čistoty, klidu, cudnosti a pokory.
Vláda by mohla napomoci pokroku, kdyby byla jednotná, schopna cíleného plánování a akce a měla na mysli svobodu člověka. Franklin uváděl důvody proti vládě vlastníkÍJ, proti zdanění bez zastoupení a proti otroctví. Po revoluci podporoval všeobecné Wasovací právo pro muže a jednokomorový národní zákonodárný sbor. Kromě obhajoby zájmů prostých lidí zakládal svou politiku na praktických úvahách. Hlasovací právo podněcovalo vlastenectví a poslušnost; jednokomorový systém mařil záměry bohatých a zaručoval jednotnou a účinnou vládu. Taková vláda by měla podněcovat ekonomický rÚst územními zisky, obchodem a vzděláváním v užitečných odbornostech, budováním mostů, cest a pruplavů. Před revolucí se Franklin domníval, že pokroku může být dosaženo pod dobrým panovníkem. Tento názor spolu s jeho trvalým strachem z frakcí a mas byl důvodem jistého skepticismu ohledně demokratické politiky. Jeho volání po dobročinných vládních projektech - například budování nemocnic bylo mírněno jeho kritikou na adresu programÚ sociální péče, jež mohly podporovat lenost. Myslel si, že vhodnější cesta k pokroku vede skrze inspiraci a vedení, jež poskytoval svým učením, ctnostmi a aforismy.
Svého času byl Frank1in napadán, že redukoval lidský pokrok na hmotný blahobyt, morální a společenskou filosofii na obchodnickou etiku a oprávněnost demokratické vlády na politický pragmatismus. DPR

odkazy
Franklin, B.: The Autobiography oťBenjatriin Frankhn, ed. L.W. Labaree a kol. New Haven. Conn.: Yale University Press, 1964.
_: The Complete Poor Rieharďs Almanach pubhshed by Benjamin Frankhn, ed. W.J. Bel!. Barre, Mass.: l.mprint Society, 1970.
_: The Papers oť Benjamin Franklin, ed. L.W. Labaree. a kol. 23 sv. New Haven, Conn.: Yale University Press, 1959-.
literatura
Becker, C.: Benjamin Franklin: a Biographieal Sketch. Ithaca, NY: Cornel! University Press, 1946.
Conner, P.: Poor Rieharďs Polities: Benjamin Franklin and the New American Order. New York: Oxlord University Press, 1965.
Stourzh, G.: Benjamin Franklin and Ameriean Foreign Poliey. Chicago: University 01 Chicago Press, 1954.
Van Doren, C.: Benjamin Franklin. New York: Viking,1938.